Nová Beseda - kulturní centrum

... jsme NADOSAH

Výstava měsíce



IVA HÜTTNEROVÁ: OBRÁZKY

01.11. - 22.12. 

Můžete se těšit



JAROSLAV SVĚCENÝ s hostem – MICHAELOU KÁČERKOVOU

14.12.2017 19:30


…HOST BESEDY: JAROSLAV DUŠEK PODRUHÉ: OTEVŘENÉ SETKÁNÍ V KLÁNOVICÍCH

19.01.2018 19:30




Vernisáž výstavy IVA HÜTTNEROVÁ: OBRÁZKY


Čt  02.11. 19:00
 

< Zpět  |  Událost:

Zveme Vás na výstavu obrázků herečky a malířky Ivy Hüttnerové. Mnoho jich je z dob minulých, kdy pánové byli galantnější a dámy elegantnější, aut jezdilo málo… Vyzařují totiž radost, dobrou pohodu a poklidnou atmosféru, kdy čas snad utíkal pomaleji. Proto jsou oblíbené u mnoha příznivců umění.


Výstava potrvá do 22. prosince 2017. Výstava je putovní, není prodejní, ale je možnost zakoupení grafických listů.

170923svatba_na_kole.jpg

Pár slov o malování

 

170923i_huttnerova01.jpg

Narodila jsem se na konci roku 1948 v Praze na Letné. Ve škole jsem ráda malovala i recitovala básničky, ale v čase rozhodování, čím budu, jsem se přihlásila na DAMU - obor herectví. Měla jsem štěstí, že mě přijali hned napoprvé.

 

Divadlo jsem začala hrát v Karlových Varech. Tam jsem v roce 1973 čekala miminko a čekání si krátila malováním. Takže přesně vím, že moje malířská dráha je jen o pár měsíců starší než můj syn. Ve foyeru karlovarského divadla jsem měla i svou první výstavu. Od té doby jich byly desítky u nás i v zahraničí.

 

Hodně mých obrázků je z časů dávno minulých, kdy jezdilo jen pár aut, dámy nosily klobouk i do mlékárny, cídily rodinné stříbro a větraly pruhované duchny... A jejich jediným cílem bylo učiniti manžela šťastným. Asi bych takhle žít nechtěla a neuměla, ale zdá se mi, že tenkrát čas utíkal pomaleji.
Pánové byli galantnější, dámy elegantnější a lidé slušnější. Kousek téhle poklidné atmosféry mi uvízl v duši z dětství u babičky. Možná proto se do téhle doby tak ráda vracím ve svých obrázcích.
Velkou inspirací je pro mě i divadlo a všechno, co k němu patří: kabarety, cirkusy, klauni i herecké kočující společnosti. 
Občas zkouším namalovat své literární a jiné lásky, lidi, kteří mě zaujali svým dílem i osudem - Boženu Němcovou, Karla Čapka, Bohumila Hrabala či mou oblíbenou Emu Destinnovou a další...
Stejně ráda maluji i uličky staré Prahy s malebnými obchůdky, hospody, nevěstince, hřbitovy, babičky a dědy, osamělé holky, anděly a lásku ve všech jejích podobách. Prostě maluji, co znám, o čem jsem jen slyšela nebo četla, na co myslím, o čem sním a jak nejlíp umím.

 

Možná proto, že nemám výtvarné vzdělání, je pro mě dodnes vzrušující hledat způsob, jak na to. Když se někomu mé obrázky nelíbí, tak nezoufám a pochvala mně i dnes dělá stejnou radost, jako když jsem začínala.

 

Malování dalo mému životu řád, naučilo mě trpělivosti, pečlivosti a často mi pomohlo vymalovat se z trápení a starostí. Maluju jen tehdy, když se mi chce a to je prakticky každý den. Není to pro mě povinnost, ale práce, na kterou se těším. A když potěší ještě někoho, co víc si můžu přát?

 

170923na_lodicce.jpg




Podporují nás:



Všichni sponzoři | Podpořte nás také!








© 2011 Nová Beseda - kulturní centrum, Praha 9 - Klánovice webdesign (c) blobmedia.cz